šachy a umění
Šachová teorie má dnes charakter vědy. Kompoziční šach rozvíjí umělecký aspekt šachů, výuka a hraní šachů se doporučuje jako způsob, jak zlepšit kvalitu myšlení a rozvinout příznivé charakterové vlastnosti. Šachy jsou jednou z nejpopulárnějších her světa. Šachy byly vždy inspirací umělcům všeho druhu: básníkům, malířům, sochařům i muzikantům. Odedávna se šachové prvky používají pro svou dekorativnost také ve výtvarném a užitém umění.
Žádná jiná hra v dějinách nebyla tak široce reflektována v umění a literatuře. Však také až do devatenáctého století byla výhradně společenskou intelektuální záležitostí a ke sportům nenáležela. O tom svědčí rovněž proměny podob šachových souprav, věrně sledující v průběhu historie umělecká hnutí. Mocné kulturní kořeny šachu, jeho konceptuální hloubka a symbolika až magická z něj činí i pro současné umělce poutavý a komplexní námět.
- Šachy jsou spojeny s tvorbou i zálibou u J. A. Komenského, T.G.Masaryka, Karla Čapka, Stefana Zweiga, Milana Kundery, Václava Havla, Ludvíka Kundery, Josefa Škvoreckého, Jana Zábrany, Vítězslava Nezvala, Fr. Halase a dalších. Mimo jiné v říjnu 1911 se Franz Kafka zúčastnil pražské simultánky proti mladému kubánskému J. R. Capablankovi, .
Šachy se prolínají uměním. U Marcela Duchampa se hra odrážela i v jeho obrazech. V období, kdy byl ještě zaujat výtvarným uměním, vznikají díla ovlivněná šachovou hrou. Jeho vášeň pro šachy přešla do posedlosti, pro kterou odešel od výtvarného umění, aby se mohl plně věnovat šachům. Přestěhoval do argentinského Buenos Aires, kde se stal hrdinou místních šachových klubů.
Duchamp šachy hrál i studoval. V roce 1925 navrhl plakát na třetí Francouzský šampionát v šachu. Do konce třicátých let absolvoval jeden turnaj za druhým, postoupil do francouzského národního družstva, překládal a psal šachové příručky a sestavoval šachový koutek pro časopis Ce soir, jehož redaktorem byl Louis Aragon. Získal titul šachového mistra a čtyřikrát reprezentoval Francii na mezinárodních turnajích. Díky tomu také zavítal v roce 1931 do Prahy. Zahrajte si s Duchampem
Marcela Duchampa šachy oslnily svými nekonečnými intelektuálními možnostmi. Analyticky přemýšlející milovník číselných kombinací, byl jedním z nejinteligentnějších umělců všech dob a uměl toho náramně využít.Duchamp byl jedním z nejvýraznějších poválečných avantgardních umělců.
Šachy a jejich nekonečnost v možnostech šachových partií,ho inspirovali k ideji nového umění. Konceptuální umění by mělo působit spíše na mozek než na oko. Na to také roku 1952 prohlásil, že všichni umělci sice nejsou šachisté, ale všichni šachisté jsou nepochybně umělci.
Dalších šachistou a přítelem Marcela Duchampa je dadaista Man Ray.V roce 1944 se zúčastňuje šachové výstavy The Imagery of Chess, kterou v té době organizuje Duchamp.
- 26. srpna 1990 v hotelu Intercontinental v Praze prezident Václav Havel zahajuje Mezinárodní šachový turnaj velmistrů Praha 90, nad nímž převzal záštitu. Ale Václav Havel neudělal jen symbolický první tah, nýbrž sehrál celou partii se sponzorem a organizátorem turnaje a prezidentem Světové velmistrovské šachové asociace (GMA-Grand Masters Association) panem Besselem Kokem.Prezident Havel měl za asistenta pana Křižana, poradcem druhého prezidenta, šachového, byl velmistr pan Lubomír Kaválek. Vyhráli oba. Prezident Havel hru a hlavní sponzor turnaje Holanďan Bessel Kok z Belgie, člověk nadmíru zajímavý, vyhrál cenu uznání za realizaci této velké šachové události.
- Velmistři Karpov a Spasskij otevřeli v Galerii DOX výstavu Umění šachu, rozhodli se podpořit spojení umění a šachu a takzvanou partií naslepo otevřeli ve středu 31. března v pražské Galerii DOX výstavu šachovnic a figurek nazvanou Umění šachu.
Proč každý den desetitisíce lidí na všech místech zeměkoule úporně bojují na šachovnici, studují šachovou literaturu, hloubají dlouhé hodiny nad vyřešením tajemství šachové kompozice?
Proč si šachy podmanily ohromné oblasti mnoha kontinentů, proč se jim přinášejí oběti nejen citové, ale také se jim obětuje spousta volného času, který mají lidé pro uspokojení svých kulturních potřeb, pro zábavu a odpočinek?Odpověď na to není jednoduchá.
Je to pravděpodobně proto, že šachy jsou velice mnohostranné a různorodé, že každý člověk v nich může objevit něco pro sebe, něco co ho úplně zaujme a poskytne mu radost: je to společenská hra, duševní zábava, odpočinek po práci, ale také požitek z ušlechtilých soubojů a zkouška intelektu v úporném boji, které přináší silné pocity uspokojení a vzrušení podobné sportovnímu utkání.
Kolik vnitřního uspokojení dává krása kombinací a rozmístění figurek na šachovnici, pronikání do komplikovaných otázek analýzy, logiky, psychologie, matematiky hry, překonávání překážek a těžkostí. Není to boj pouze s konkrétním protivníkem, ale se sebou samým, boj, který vyžaduje tvůrčí námahu i správnou kalkulaci, předvídání i odhadnutí rozhodného boje.
Potěšení a uspokojení dává také možnost realizovat šachovými figurkami určité koncepce, v podstatě abstraktní, převádět je do materiální skutečnosti faktů (pokud lze použít tohoto slova) ze světa idejí. Na čtyřiašedesáti polích se tak materializují strategické plány a nápady. V neobvyklých situacích dochází mezi různými stanovisky a taktikami ke konfliktům, dochází veselým srážkám i dramatickým obratům.
- Jeden ze šachových mistrů starší doby, Francouz La Bourdonnais, vyjádřil to takto: " Výborný šachista je umělcem, vědcem, inženýrem a nakonec i vojevůdcem a dobyvatelem."
